Blbustky

Vzpomínky zůstanou

Když jdu venku, vlaje svěží vánek, listí se třepotá na stromech, slunce svítí. Jdu po chodníku zasypaném listím, jsem slyšet na každém kroku. Dojdu k velké žluté budově. Po chvíli si uvědomím, že to je moje bývalá základní škola.

 Pomyslela jsem si:,,Nová okna, nová fasáda, hodně se škola změnila. ´ Dívám se na třetí patro, kde byla moje třída. Najednou jsem přestala vnímat okolí a zamyslela jsem se. Vybavily se mi pěkné vzpomínky. Například, když jsme jeli na školu v přírodě. Spolužáci nás strašili bušením do obložení. Nebo když jsme jeli v 6. třídě na výlet do přírody.

 Měli jsme jít na Prašivou a potom na Kotař. Když jsme dojeli pod Prašivou, začalo pršet. Voda se lila z kopce dolů po cestě. Všichni jsme byli mokří, naštvaní, promrzlí a vyčerpaní. Jakmile jsme došli na Kotař,mněli restauraci zavřenou. Bouchali jsme do dveří, až nám přišli otevřít. Dali jsme si noviny do bot, aby nám trochu vyschly, objednali jsme si čaj a šli domů. Taky si vzpomínám na lyžařský výcvik. Tam jsme si užili taky hodně legrace. Ráda vzpomínám na naší třídu. Naše třída byla plná srandy. O přestávkách jsme se hodně vyblbli. I učitelé se dali snést. Byli pro každou legraci, ale nesměla zajít daleko!

 Najednou zafoukal silný vítr, který mně vytrhl ze snění. Běhal mi mráz po zádech. Uvědomila jsem si, že jsem se zastavila na dlouho. Odcházím od školy s úsměvem na rtech. Vzpomínky na skvělou školu a třídu mi zvedly náladu.